Korkové podlahy pro komerční prostoryKorkové podlahy pro komerční prostory

Popularita korkových podlah stoupá a už dávno není pouze doménou bytů nebo rodinných domů. Dnes se korkové podlahy stále častěji uplatňují i ve veřejných budovách a komerčním sektoru, protože nabízejí široký výběr a disponují celou řadou vynikajících vlastností.

Odolné korkové dlaždice působí pod nohama měkce a navíc izolují proti horku i chladu. Pomáhají zvýšit kročejovou neprůzvučnost (IIC) i vzduchovou neprůzvučnost (STC), působí proti alergicky a jsou přátelské vůči životnímu prostředí. Ceny korkových podlah jsou navíc v obdobné kategorii jako dřevo.

Restaurace, tělocvičny a kanceláře

Korkové podlahy se používají ve veřejných budovách řadu let. Například už budova staré burzy v Torontu měla korkové podlahy, které poskytovaly úlevu kloubům obchodníků, kteří musí být celý den na nohou a nabízely určitě příjemnější atmosféru než obvyklé tvrdé dlaždice. V padesátých letech 20. století se už korkové podlahy běžně používaly v restauracích, tělocvičnách i kancelářích – všude, kde lidé tráví dlouhou dobu stáním. Tehdy byly používané korkové dlaždice pevné a masivní s jednotným dezénem. Obvykle byly povrchově upraveny tak, aby vypadaly jako dřevěná podlaha – to znamenalo zbrousit je a nalakovat. Se svou tloušťkou od 4 do 6 mm byly neobyčejně odolné a trvanlivé.

Korek dnes

V 90. letech 20. století odbyt korkových podlah rostl přímo exponenciálně, což je trend, který trvá dodnes. Všichni, kteří si zakoupí korkové podlahy, se mohou spolehnout na bezproblémovou instalaci, která dovoluje využít všech předností tohoto produktu.

Na trhu jsou dnes dva druhy korku vhodné do veřejných budov:

 

  • Prvním jsou standardní nalepované dlaždice. Tyto dlaždice mají obvykle velikost 30 čtverečních centimetrů a tloušťku 4 mm. K dispozici jsou i větší rozměry, mají skosené hrany nebo jsou bez nich a nabízejí se v nejrůznějších tvarech. Kupují se buď v masivním provedení (celá dlaždice má stejnou strukturu) nebo s dýhovým povrchem. Do veřejných budov jsou ovšem nejvhodnější masivní dlaždice, protože po letech opotřebení je možné je renovovat zbroušením. Z výroby dlaždice vycházejí buď jako polotovar (přírodní nelakovaný povrch) nebo již s povrchovou úpravou laku.
  • Druhým typem korkových dlaždic, který se dnes vyrábí, jsou plovoucí korkové podlahy. Podobně jako plovoucí podlahy z laminovaného dřeva, plovoucí korkové podlahy jsou založeny na korkovém základu obvykle 2 mm silném, jádře z MDF dřevovláknité desky a 3 mm povrchové vrstvy korku s volitelným vzorkem. Tyto dlaždice se obvykle kupují již s povrchovou úpravou. Pokládají se stejně stejně jako ostatní plovoucí podlahy se zámkovým spojem.

 

Ve veřejných budovách se dají použít obě metody, ovšem vzhledem k větší zátěži a opotřebení v porovnání s byty architekti spíše doporučují podlahy lepené na podklad. Pokládají ho za pevnější a trvanlivější.

Pro pokládání korkových desek můžeme použít buď kontaktní lepidlo, např. Alkaprén apod., nebo disperzní lepidlo určené pro lepení korku. Spojovací lepidlo se aplikuje jak na podklad, tak na spodní stranu korkové dlaždice. Nechá se mírně zaschnout, dlaždice se pak připevní k podkladu. Dlaždici k podkladu přitlačíme, vytvoří se permanentní spojení a s dlaždicí už nelze hnout.

Ti, kdo podlahy pokládají, mohou vytvářet podlahy s nejrůznějšími vzory, např. šachovnice nebo zvýraznit okraje použitím dlaždic s různým povrchem. Korkové polotovary mohou být obarveny prakticky jakoukoli barvou na dřevo a pak povrchově upraveny. Ošetřit povrch na místě je snadné; na povrch podlahy se nanesou tři vrstvy polyuretanu na bázi vody a mezi vrstvami se provede jemné zbroušení. Každá vrstva polyuretanu na bázi vody schne asi 4 hodiny, takže celou podlahu můžeme mít hotovou za jediný den.

Povrchová úprava podlah

Ve veřejných prostorách je obvykle nejlepší provádět povrchovou úpravu podlahy až na místě. Naneseme-li totiž polyuretan na místě, vytvoří se zcela hladký jednolitý povrch, protože lak zalije i spoje mezi dlaždicemi.

Korkové podlahy a dlaždicový dezén naštěstí skryje většinu škrábanců a běžných povrchových kazů. Díky barvám navíc i špinavá podlaha obvykle vypadá čistě. Existuje ale jednoduchý trik, jak podlahu po takových řekněme pěti letech silného používání renovovat. Lehce zbruste polyuretanový povrch a na zdrsněnou plochu naneste novou vrstvu polyuretanu. Pokud jsou dlaždice poškozeny výrazně, lze je důkladně zbrousit a provést kompletní renovaci - musí to ale být dlaždice masivního (homogenního) typu. To však obvykle není třeba dřív jak za 15 až 25 let i za déle.

Korek se pokládá na nejrůznější povrchy. Nejběžnější je pokládat korkové podlahy přímo na beton nebo překližku. Problémem není snad žádný povrch, pokud nevykazuje závažné defekty, které by se mohly promítnout skrze korkovou podlahu. Pružnost korkové dlaždici umožňuje přizpůsobit se tvaru i mírně nerovného podkladu.

Korek pod podlahou

Korek není skvělý jen jako vrchní povrch, ale i jako podklad podlah. Může se pyšnit vysokou zvukovou neprůzvučností a nulovými problémy s životním prostředím (jako např. jedovaté výpary). Podkladové korkové fólie patří mezi nejvíce používané produkty. Pod keramickou či mramorovou podlahu se navíc používá tenká korková membrána k tlumení pnutí a ochraně před praskáním, na které obvykle upozorňují výrobci. Korkové membrány jsou odolné, snesou velkou zátěž a vydrží prakticky věčně.