KOMPLETNÍ NABÍDKA DŘEVĚNÝCH MASIVNÍCH PODLAH
Parkety nebo palubky nejsou žádná novinka, přesto nestárnou. Dřevo, krásný přírodní materiál s příjemnými vlastnostmi, se hodí do jakéhokoliv typu interiéru. Technologický pokrok ve výrobě, způsobech pokládání a povrchových úpravách do značné míry odstranil dřívější potíže s vrzáním, tvorbou velkých spár, náročnou údržbou. Parkety se dříve přibíjeli k podkladu, časem se uvolnily a při chůzi skřípaly. Dnes se celoplošně lepí a podlaha je mnohem pevnější. Přesné opracování a vysušení dřeva zase omezuje riziko spár mezi jednotlivými prvky. Povrch chrání lak nebo olej. Jaký je mezi nimi rozdíl? Lak dřevo uzavře, ale nevytváří skelný povrch.  Podlahu stačí vysávat, občas setřít vlhkým hadrem nebo mopem. Když se povrch poškrábe, opotřebí nebo poškodí, musí se přebrousit a znovu nalakovat celá plocha místnosti. Oleje a vosky se do dřeva vsáknou a ponechají mu přírodní vzhled. Podlaha se musí čas od času doolejovat, výhodou je ale možnost lokálních oprav poškozených nebo ošlapaných míst. Výrobci laků, ale i tmelů a lepidel kladou velký důraz na ekologické parametry, především na nízký obsah emisí. K novinkám poslední doby patří barevné oleje, které podlaze dodají vzhled tropických dřevin nebo pastelové tóny, a také daleko větší rozmanitost rozměrů umožňující vytvářet různé vzory. Kromě klasických evropských dřevin se na trhu objevují i parkety z tropických dřevin, tmavších, tvrdších a odolnějších vůči vodě, nejoblíbenější dřevinou je však dub v mnoha podobách. Podlaha se může mnohokrát renovovat a má tedy dlouhou životnost. (Na druhou stranu – celoplošné broušení dřevěné podlahy není žádná kratochvíle.) Přes veškerý pokrok se u přírodního materiálu nelze úplně vyhnout spárám. Dřevo stále pracuje, jeho objem se mění v závislosti na změnách teploty a vlhkosti. Ideální prostředí pro dřevo i pro člověka je teplota kolem 20 °C a 60% vlhkost vzduchu. Výrazné výkyvy těchto hodnot vadí lidem i dřevu, které se snaží přizpůsobit svou rovnovážnou vlhkost podle teploty a vlhkosti prostředí, sesychá nebo bobtná. Toužíte-li po dokonalém jednolitém povrchu podlahy, dřevo pro vás nebude to pravé ořechové. Má suky, různé barevné odstíny, běli. Pro někoho je to vada, pro druhého přirozená a akceptovaná vlastnost dřeva – záleží na osobním vkusu. Výrobci obvykle třídí dřevo podle vzhledu, a tak si můžete vybrat barevně jednotnější podlahu s pravidelnou kresbou či podlahu, která je pestřejší, objevují se na ní součky a běli. Toto třídění nemá nic společného s kvalitou, jde skutečně jen o vzhled. Cena materiálu z masivu se pohybuje mezi 270 až několika tisíci korun za metr čtvereční, povrchová úprava se dělá až po pokládce a je třeba jí přičíst k ceně materiálu celoplošně.